Pacocz
|
5.3.201112:43
Někde jsem slyšel, že čip DSLR vydrží jen 100 000 snímků, je to pravda? Jaktože se mu ještě nerozbil?
Ale abych se přiznal, DSLR mám dva měsíce a ještě pořád mě zvuk sklápějícíseho zrcátka nepřestal fascinovat! Ale pro štěstí ostatních zveřejňuju jen malé promile....
Odpovědět1 0
Ne pravda to není, kolik má vydržet čip se myslím nikde ani neuvádí. Jedná se o údaj výdrže závěrky tzn. jejích mechanických funkcí. Ale nikde není psáno, že 100.000 a dost. Je spíš podle mne pravděpodobné, že Vám bude mašina fungovat i po počtu cyklů které uvádí výrobce. Např můj dědáček Canon AE-1 už má dááááávno za sebou všecky záruky a jede furt. /30-35let?/
Odpovědět0 0
sandaaal
|
20.2.201115:42
heh...na mě platí ty poslední 2...nejdřiv se mi nechce, nic mi nepřipadá zajímavé, počasí je nanic, sem unavený, ale jak ho teda už vytáhnu, tak nevím kdy skončit a své okolí tím kolikrát obtěžuju..
www.flickr.com/photos/scifuxa ;)
Odpovědět0 0
Veřejně se přiznávám, že páchám veškeré zde uvedené fotohříchy.
Vím, nic platné mi to nebude a tudíš jediná cesta kterou se ubírám je fotografické peklo.
Fotit-nefotit, vytáhnout-nevytáhnout ???
PS ¨
kde je ten šťoura co furt napadal Vaše fejetonky ? Nemá dovču ? neostal v Egyptě ???
Odpovědět0 0
HankaK.
|
20.2.20119:03
Asi nemám pro focení to správné pochopení, ale manžel mě svým přístupem k focení občas dost vytáčí... třeba někde na výletě, když chci udělat nějakou fotku typu "já a orloj", tak se z toho stane "umělecká" záležitost aspoň na půl hodiny, já stojím, stojím, stojím, úsměv mi už dávno zatuhnul, lidi okolo z toho maj buď srandu nebo jsou vzteklí, protože se tam chtějí taky vyfotit a nemůžou... a nakonec je z toho stejně paskvil s useklýma nohama nebo podexponovaný ("protože se to bude ještě v PC upravovat"), takže nakonec fotka nanic. Akorát se kvůli tomu pohádáme. Už se radši nechávám fotit jen od svého 9letého synáčka, který prostě namíří, cvakne, zachytí okamžik a je to. Asi ne umělecky, ale 80% fotek se mu podaří :-) Takže jak nazvat tenhle fotohřích? Umělecký vopruz? :-)))))
Odpovědět0 0
Ahoj.No tak u tohoto příspěvku jsem se parádně pobavil.Tohle je přesně,jak u nás.Každá rodina je jiná a přesto úplně stejná.Chtěl bych poděkovat všem našim manželkám za trpělivost,kterou s náma "bláznama",musí mít.My v tomhle stejnak jiný nebudem. :-)))
Odpovědět0 0
rakeem
|
19.2.201112:45
No musím říct, že když jsem byl já v Japonsku, tak jsem fotil taky jako o život, protože jsem byl ze všeho úplně ve vytržení:-). Pak jsem pochopil, jak se oni zase pro změnu cítí v Evropě:-)).
Odpovědět0 0
Opět perfektní a výstižnej článek.Musím přiznat,že jsem se v některých odstavcích našel.Což vede i k zamyšlení.Někdy je potřeba se zastavit a asi zapřemýšlet nad sebou a nad svým chováním.Tenhle článek je tomu dobrým podnětem a proto,díky za něj!
Odpovědět0 0
Bobrej
|
18.2.201110:39
Trochu mám podezření, že v článku kombinujete závist a nepřejícnost. Pokud něco někomu závidím tak si to třeba koupím taky a není co řešit. Jestli ale někdo něco někomu nepřeje tak teprve to lze podle mě považovat za velmi špatnou vlastnost.
Když uz tu je zmínka o japoncích, tak mi jeden kámoš kdysi říkal vtip.: "Víte proč mají Japonci tak dlouhý život? To proto aby si mohli v důchodu prohlídnout ty terabajty fotek co si nafotili po světě."
Odpovědět1 0
A co teprve taková rašelina?! No, Zeiss přežil, majitel také...
Odpovědět0 0
Přiznávám, cloumá mnou těžká závist - když vidím japonské důchodce. On na krku 1D, ona 5D a fotí fotky typu „já a orloj“
Odpovědět1 0
když budeš celej život makat a šetřit, tak si na tu jedinou dovolenou a až v důchodě budeš moct tu jedniěku taky koupit.
Odpovědět0 0
"Některé chvíle si prostě musí člověk jen pamatovat." => Nesuhlasim. Pokial sa mi nieco lubi a rad by som to vyfotil, a nie je to ostatnym na obtiaz, neexistuje dovod preco by som to nemal vyfotit. Pekne chvilky sa vzdy lepsie pametaju, ked sa spomienky obcas ozivia pohladom na fotku :)
Casto sa stava ze fotku urobit proste nestihnem, alebo zrovna nemam po ruke vhodnu techniku, alebo by sa to zucastnenym nemuselo lubit ked ich "ohrozujem" na nich namierenym objektivom, preto pre mna to ma punc vynimocnosti skor vtedy ked sa mi ta fotka urobit podari...
Odpovědět0 0
Nieco na tom je...ono nejde o to, ze si ten moment zapamatam, ale skor ze sa polutujem, ze som nemal tu odvahu, alebo som vahal, ci to stihnem a ci vytahovat fotak a tak pod...Je to skor o tom, zmierit sa s tym..Ale pokial sa da, tak preco tu fotku nespravit? Je hromada dokumentarnych fotiek, ktore dokumentuju absurdne, nechutne, divne, nevhodne situacie..ale pri pohlade na ne, si to clovek povie o tej situacii, nie o tej fotke..
Odpovědět1 0
